Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rez hrušňová - narůstající problém poznámky

 

 

suchdol-7-07-057.jpg

projevy napadení rzi hrušňové na rubu listu v létě 

Jako milovník chutě a vůně hrušek musím nějak pomoct. 

Stále častěji se setkáváme v letních a podzimních měsících s onemocněním hrušní,které se pozná na první pohled podle nápadných rezavých skvrn na listech pěstovaných hrušní.

2008_0913zahrada7080028.jpg

Líc napadeného listu hrušně v průsvitu

Na podzim pak dokonce na rubu napadených listů vyrostou nevzhledné výrustky podobné plodnicím hub.Není to jen žalostný a odpudivý pohled. Následkem je pak dokonce i neplodnost a poškození dřeva hrušní.Nemoc se zde objevuje více v posledních 40 letech.Má se za to, že to jednoznačně souvisí s vysazováním oblíbených jehličňanů, které rychle rostou,mají vznešený habit a v poslední době jsou i velmi levné - různé ty jalovce,chvojky a thuje, které trpí podobnou nemocí jako hrušně.

garten.cz.jpg

Rub listu hrušně - plodnice houby Gymnosporangium sabina  zdroj Garten.cz

 

Dokonce se stádia nemoci střídají.Je zřejmé, že pokud se nepoučí majitelé zahrad nebudou do několika let již na našich zahradách žádné zdravé hrušně.Zoufalství pěstitelů se upíná v používání chemických postřiků, a v hledání odolných hrušní. Nejvíce nachylné jsou letní a podzimní a bohužel dosud nejlepší naše hrušně.Pěstitelé kupují cizokrajné, většinou asijské druhy hrušní, které však nemají vlastnosti hrušní na které jsme zvyklí u nás.Navíc se k nám dováží i se sadbou další druhy houby, která rez hrušňovou u nás způsobují.A bohužel tyto exotické druhy houby napadají další stromy nejen ovocné.

 

g.sabinae-jalovec.jpg

Projev napadení houbou na větvičkách jalovce za sucha,zdroj internet

Sám jsem milovník plodů hrušní a léta naše zahrádka díky otci amatérskému pomologovi mi dopřávala chuť řady vynikajících hrušek.

 

 suchdol-7-07-055.jpg

letní projevy infekce rzí hrušňovou

 

suchdol-7-07-058.jpg

Osmdesátiletá hrušen Clapova máslovka dva metry od Juniperus sabina, roubovaná na semenáči.U paty kmene navíc byla sasanka hajní.Podlehla zcela rzi hrušňové.

 

O rzi hrušní odborně a více zde:

http://www.arbofux.de/birnengitterrost.html

 

Když jsem viděl tu zkázu zařekl jsem se, že až budu mít více času po odchodu do penze využiji svých profesních zna¨lostí z mikrobiologie a pokusím se uzdravit naše hrušně.

1.Co způsobuje onemocnění hrušní?

Je to parazitická houba rozšířena po celém světě rodu  Gymnosporangium 

Druhu tohoto parazitického rodu houby je kolem šedesáti po celém světě:

 Gymnosporangium

micro-gymnosporangium-sabinae-pyrus.jpg

Na obrázku jsou dva druhy spor Gymnosporangium sabinae přenášené větrem a klíčící na hostitelské tkáni hrušní, zdroj Google Internet

 

g.spory.jpg

Spory houby pod mikroskopem, tato tělíska infikuji hrušně, jsou přenášeny větrem na stametrové vzdálenosti od napadeného stromu Juniperus, zdroj Google Internet

jalovce-srovnani.jpg

Srovnání některých jehličňanů,obyčejného našeho jalovce Juniperus comunnis,Chvojky klášterské Juniperus sabina,Chvojky Thuja occidentalis a Tisu Taxus bacata. 

Přehled rodu Juniperus na BioLib

http://www.biolib.cz/cz/formsearch/?action=execute&string=Juniperus&searchgallery=1&searchtype=4

2.Jak poznat hostitele parazitické houby mezi řadou podobných jehličňanů které se pěstují na zahradách?

Ve statích které označují jako nebezpečné jehličňany pro přenos původce hrušňové rzi se nejčastěji objevuje jalovec čínský Juniperus chinensis a chvojka klášterská Juniperus sabinae. Navíc k velmi krásným a velmi často pěstovaným patří dokonce kříženec mezi junipery čismským a chvojkou klášterskou tzv. forma  

2011_1127listopad20110044.jpg

Kříženec Juniperus pfitzerianta, vzniklý zkřížením jalovce čínského a sabina, je stejně silným hostitelem a přenašečem houby rzi hrušňové.Rezavé jehlice jsou části napadeného stromu,které jsem podpořil svojí nevědomostí, když jsem v horkém a suchém období, každý den stříkal i jehlice hustých větví.Jalovce mají rády suché půdy i suchý vzduch.Horko a vlhkost to je právě to co vyhojuje právě plísním a houbě Gymnosporangium.

 

            Navíc čínský jalovec může mít dva druhy listů buď v mládí nebo ve stínu.

2011_1127listopad20110074.jpg

Jalovec čínský z dvěma druhy listů 1 a 2 na jednom keři ve stínu pod mohutným ořechem.

 

Je to dost jednoznačné a když člověk tyto druhy nevysazuje v kritické blízkosti hrušní sníží tak riziko onemocnění těchto strumů. Problémem však je že uvedené druhy v záplavě jiných podobných často nerözpozná ani odborník, mnohdy zahradník pěstuje pod nesprávným názvem úplně něco jiného a v dobré víře pak tyto výpěstky prodá nic netušícímu milovníku jehličňanů.

 Jediným spolehlivým a jednoduchým způsobem jak rozeznat  nebezpečný ale i jedovatý druh jalovce (Juniperus sabina) od ostatních jalovců je opatně rozemnout malý kousek větvičky - zelených jehliček a ochutnat je. J.sabina je palčivá odporně horká, štiplavá.Ostatní takové odporné chuti nejsou.

Pěstuje-li pak takový zahrádkář na svém pozemku i hrušně nestačí se divit. Poslílá prosby o radu jak se této choroby zbavit, které že jsou ty odolné odrůdy a jaké postřiky je třeba užívat.To vše trvá mnoho let,stojí to spoustu pěněz i nervů. Nakonec se může stát, že rezignuje na pěstování jehličňanů nebo hrušní, případně podřeže nevinné druhy krásnýcch jehličňanů a pěstuje zased v dobré víře ty, které stále roznáší milióny spór rzi hrušňové.

a)Chvojka klášterská Juniperus sabina

Druhové jméno tohoto rodu jalovce je odvozeno od jména dávných obyvatel Italie vyznačujících se mnohými ctnosti ale i využíváním často skrytých sil přírody.Rostlinu jako léčivý strom a části používané k léčbě "herba sabina" již Plinius starší (80.leta n,l.) ve své Historia natura.

vacuna-bohyne-sabinu.jpg

Bohyně Vacuna Sabinů.Bohyně s vyubrazením na římských mincích,ochránkyně odpočinku při sezóních pracích na polích a sadech.Zdroj Google Internet

Tento krásný keř, nebo menší stromek (do 2,5 m) je ozdobou každé zahrady. Navozuje svým orientálním habitem atmosferu dálného východu.Na druhé straně je i "pichlavý" nesnáší delší dobu více vlhkosti a kropení v horkém létě.

juniperus-sabina.jpg

To mu prosychají některé větvičky,vytvářejí se nádorky na kůře kmene i větvičkách, které za deštivého počasí jsou rosolovité a světlejší v době suchu tvrdé a tmavě zbarvené.Navíc tento druh krásného jehličňanu je pověstný jako strom který chrání před vlivem čarodejnic a zlých bytostí.V 9.století se rozšířil z jižní Evropy  na sever .V 12.století je doklad o tom,že se Juniperus sabina  dostal jako dar abatyši Hildergardě v Bingenu v Německu.Odtud snad český název stromu Chvojka klášterská, neboť jej pravidelně pěstovali v klášterních zahradách léčivých rostlin ze kterých se doplňovaly první lékárny které byly též v klášteřích.Navíc katoličtí věřící haluze tohoto stromu přinášeli o květné neděli do kostelů na ostavu vjezdu Krista do Jeruzaléma.  

juniperus-sabina-9.jpg

Větvička s názornými znaky J.sabina

Druhový název rostliny byl převzat od Římanů do latinského názvosloví.Původně však název pocházel od udatného národa Sabinů.Po jejich ženách se nám zachovala pověst o jejich únosu Římany.Avšak národ Sabinů podle zakladatele syna boha Jupitera Fidius byl též pověstný udatnou ochranou rodné Umbrie, pro kteröu prý získavali sílu z Černé řeky -" čiré černé a blýskavé "

cerna-reka-umbrie.jpg

Umbrie s ředou "Černou" pravlast Sabinů,zdroj Google internet

Listí stromu se od dávna používalo jako účinný lék.Bylo silně baktericidní a tak se jím léčily rány a vředy,bradvice,vypuzovali se paraziti.(svarb,vši,červi)Velmi účinně hlavně prohříval orgány pánevního dna.Tato jeho vlastnost se též používala v tuku i v másle na zesílení růstu vlasů.Bohužel byl také velmi jedovatý a v laickém použití byl a je nebezpečný.Používal se v travičství, při vyvolání potratů a při okultních rituálech.Měl i pověst silného desinfektora, to když se kouřem z větviček se vykuřovaly chlévy nemocného dobytka. Zajímavý je obsah hořlavých silic ve větvičkách a listech, který na své kůži poznáte když hodíte větvičku do kamen nebo do ohniště. Silné zapraskání ,dým a téměř výbuch plynů provází hoření tohoto keře.Dodnes jsou drigy (nať a olej)ze stromu dříve pojmenovaného Sabina pfficinalis officinalními léčivy v Japonsku,Portugalsku i v Belgii. 

juniperus-sabina-6.jpg

Juniperus sabina

 

3.Jalovec čínský - Juniperus chinensis

Jalovec čínský ať rozšířenější a velmi početnými varietami je v literatuře zajímavostí zmiňovám spoře.Jeho tvarová rozmanitost od poléhavých forem k sloupovitým dělá na laika dojem různých druhů jehličanů.Nicméně i zahradníci často nabízejí čínský jalovec pod jinými, často i druhově nesprávnými názvy.

O významu čínského jalovce v léčitelství je opět méně informací než o chvojce klášterské. Je však jasné, že látky obsažené v tomto druhu jalovce si nič ve své léčebné síle nezadají s sabinou.Májí však jedinečnou vlastnost jako ostatní jalovce, že nejsou tolik toxické, mnohdy nejsou v mísrném používání vůbec toxické.Z řady druhů jalovců se používají jejich plody jako koření i jako droga.To platí především o našem domácím jalovci obecném.Ochutnal jsem též jalovčinky z Junipesus viginiana a jsou k nerozeznání. Téměř všichni ptáci dr krmí v pozdním podzimu a  v zimě bobulemi jalovců..

2011_1127listopad20110070.jpg

Sloupcovitý typ Juniperus chinensis

 

2011_1127listopad20110083.jpg

Štíhle rostoucí Juniperus virginiana(X) exemplář vysoký 4 m

 

2011_1127listopad20110088.jpg

Větvičky Juniperus virginiana s namodralou barvou

 

2011_1127listopad20110077.jpg

Sloupcovitý sestříhavaný Juniperis comunis jehož plody se používají jako koření na divočinu i pro výrobu lihovin Ginu i Borovičky

http://www.topvet.cz/herbar/jalovec-obecny

http://www.korenikralu.cz/index.php?goto=text&sekce=Nhm67MDz&lng=cz

 

 Americký jalovec Juniperus osteosperma http://www.swcoloradowildflowers.com/tree%20enlarged%20photo%20pages/sabina%20osteosperma.htm

 Pokud jsou solidní zprávy o ¨využití jalovce v léčitelství pak se jedná většinou o druhy J.sabina a J.communis.Vše používané z J.sabina je považován za dost toxický a je třeba produkty používat velmi opatrně a zásadně pod profesionálním dohledem.Na druhé straně produkty z jalovce obecného jsou používány v potravinářství i farmacii dost běžně.

Všechny druhy drog z jalovců (listy,bobule,kůra)vykazují silné protibakteriální vlastnosti.Mě zaujalo též že listí z hrušní má kupodivu také silné protibakteriální účinky. To mě vedlo k tomu, že jsou zde patrně nějaké faktory u jalovců a hrušní, které jsou potřebné pro vývoj parazitické houby rzi hrušňové.V této souvislosti mě napadá situace známá všem při dlouhodobém požívání antibiotik.Jsou-li tyto látky v určité koncentraci pak jsou zvýhodňovány plísně a houby, které  sami napadají organismy, které byly zbaveny  bakterií.Chtěl bych tohoto poznatku využít při ochraně před hrušňovou rzí.

Například dr,J.Špinka uvídí ve svém článku (Živa,září 1963,str.149):

"Také hrušňové listy obsahují antibakteriální látky,které až doposud nebyly však v čisté formě izolovány.Zjistil to maďarský badatel G.Rátz se svými spolupracovníky (Naturwissenschaften 1958, str.342).Podával výtažek z 100 g čerstvých listů hrušní pokusným osobám a zjistil že vylučovaly moč, která potlačovala růst bakterií zaviňujících záněty močového měchýře.Pravděpodobně se jednalo o arbutin,který je v hrušňových listech obsažen a který ničil Escherichia coli,Proteus vulgaris,Streptococcus fecalis,Klebsiella pneumoniae a Pseudomonas aeruginosa."

To že různé rostliny mají antibakteriální účinky se ví hodně.Sledovali se též účinky proti růstu plísní a hub, což by mohlo být významné při symbiotickém pěstění u hrušní a klášterské chvojce.

Ze známých a přípravků z nich (oleje,nálevy) rostlin jsou to následujícípodle V.Sedláčka, Čs,dermatologie 1954, str,175, Špinka 1963 aj,)

Česnek - účinek jen na některé druhy plísní

Skořice,hořčice,anýz,hřebíček - především ve formě oleje

Vlaštovičník -  látky obsažené v kořeni :silně fungicidní

Chmel -  výběrově účinný na některé plísně a kvasinky

Rajče - silně potlačuje plísně a kvasinky

 

 Zdá se mi, že by se prakticky dalo využít pěstování zmíněných rostlin v tesné blízkosti napadaných jalovců a hrušní a tak postupně snížit přítomnost výtrusů i vegetaticvních spor pathogenní houby na minimum. Déle by bylo možné využít výluhů i odvarů ze zmíněných rostlin k postřikům postižených stromů.1-p1320003.jpg

Oživená hrušen téměř padesátiletá, ještě loni nerodící a plná listů se rzí letos přináší bohatou úrodu po létech neplodnosti

 

 Po roce praktických pokusů na své zahrádce:

Ke všem stromům hrušní, jak k letitým (i čtyřicetileté) i k těm co jsem sázel před 3 lety jsem zasadil ke kmeni jednu rostlinu vlaštovičníku.Je to vytrvalá rostlina, spíše plevel, jehož žlutá šťáva se mnohdy používá na odstraňování bradavic. Rostlina má silné antibakteriální, antivirové i fugicidní účinky.Všude se dobře ujaly.U kmene jsem vypopal jamku na hloubku rýče a s průměrem cca  30 cm a zde jsem umístil kompost a přeli cca 10 l močky ze spetiku.

 

1-p1320016.jpg

Listy hrušní v srpnu zcela bez rzi!

 

Na jaře jsem před rozvitím květů poprvé stříkal fungicidem Baycor 25 W, potom na konci června.Mám krásný exoticky působící Juniperus sabina a ten jsem ošetřil na větvích které vykazovaly znaky postižení houbou Gymnosporangium sabinae mastí Saloxyl.

 

1-p1320012.jpg

Dozrávající hrušky, nepatrné stopy po rzi na okolních listech

loni nebyly plody vůbec, a listy plné rzi!

 

 

Kmeny hrušní jsem na zimu natřel vápnem, ke kmeni rozhodil lopatku hydrátu vápenatého a na jaře lopatku rašeliny. Několikrát na jaře a v létě jsem řádně zalil stromy cca tak 30 l vody ze zahradního bazénu, kde chovám ryby.

 

1-p1320032.jpg

mladá hrušeň Bohemia s vlašťovičníkem u kmnínku

 

Výsledek se dostavil:

U všech hrušní starých i mladých minimální až žádný výskyt rzi na listech, stromy byly obaleny květy,příriustky, krásné zdravé listy a hlavně po několika letech opět skromná úroda krásně se vyvíjejících hrušek u všech odrůd.

 

1-p1310999.jpg