Jdi na obsah Jdi na menu
 


Původci TBC - vzpomínka na českého mikrobiologa Doc.MUDr.L.Šůlu.

13. 1. 2009

Obrazek

Robert Koch, mikrobiolog, objevitel původce tuberkulózy.Ještě před stodvaceti lety vyšel článek v českém časopisu "Časopis lékařů českých" hanlivý článek na osobu dr.R.Kocha za jeho "objev" původce souchotin. V té době ještě české lékařské kapacity věřily že TBC vzniká ze "špatných" výparů bažin.)*Foto zdroj Internet.

Úžasný mikrosvět.-Doc. Šula a jeho mykobakterie.

 

 

 

 Jen náhodou jsem profesně spjat s lékařskou mikrobiologií. Po dětských představách čím by člověk měl být jsem poctivě pracoval na tom, abych mohl studovat zoologii a stala se mým povoláním. Vše dopadlo jinak. Studovat biologii a potažmo posléze zoologii odešli lidé, kteří měli pěkné známky ze všech nesouvisejících předmětů a k zoologii neměli nijak vřelý vztah. Dnes jistě jsou úspěšnými zoology a nikdo by na nich nepoznal, že jim vlastně bylo jedno co vystudovali a vlastně i to co učí. Považuji to za nesplavedlnost ,ale tak to chodí, nestačí být vynikající žák v biologii a vášnivě milovat tento obor, je třeba studovat i to co člověka nezajímá. Tehdy to tak alespoň bylo.Podle toho co plodí dnešní fakulty, se to ani nijak nezměnilo. Posléze jsem chtěl studovat alespoň lékařství a na to jsem také neměl, o obor byla ještě větší zájem a z více „vlivných“ míst. Pak jsem musil na vojnu a bylo to. Jen tak tak jsem se dostal po vojně ke studiu další střední školy, zdravotnícké školy -  obor zdravotnický laborant. Chtěl jsem tam především proto, že zde se dá studovat lékařská mikrobiologie. To pro mě byla jistá  náhražka za zoologii. Náhražka za  „velká zvířatka“, neboť co jiného jsou vlastně mikroorganismy, neli – „malá zvířátka“.Chlácholil jsem se: Kolik mohu mít takových slonů ve sbírce a kolik bakterií!?.. Dnes jsem rád, že jsem vydržel u své profese téměř čtyřicet let. Během té doby jsem měl možnost poznat střípek toho co mikrobiologie je.Ale i to málo dává tušit jaká je to krása, jaké je to dobrodružství a jaké se mi dostalo v životě odměny za moji věrnost v obdivu k celé přírody, velké a nápadné ale i malé a mikroskopické. Chtěl jsem napsat, že to byl obdiv k živé přírodě, ale hned jsem si vzpomněl, jakou nádheru mám doma ve sbírkové skříni  s minerály a paleontologickými nálezy. Díky své profesi jsem poznal v zaměstnání řadu vynikajících a významných mikrobiologů, na které se dnes již zapomíná. Někteří ani o věhlas nikdy nestáli přesto, že jejich vědomosti mnohé spolupracovníky i  neználky obohatily a právěš oni byli našimi nejlepšími učitely na které se nezapomíná. Začnu u nestora mikrobiologie, milovníka mykobakterií u Doc.Šuly. Poznal jsem jej jako šedivého agilního stařečka, který brzy poznal moji zálibu v pěstování rostlin. Proměnil jsem totiž své pracovisětě v jakousi zimní zahradu, kde jsem pěstoval zajímavé druhy rostlin. Listnatý Cissus velkou místnost přípravny mikrobiologických půd obrostl kolem dokola. Podařilo se mi v této velké místnosti orientované na sever, tedy ne nijak světlé, vypěstovat horní růžice ananasů, plodící  mandarinky, citrony i pomeranče, v několika akváriích byla řada druhů krásných rybek a různé vodní rostliny, které dokonce vykvétaly nad hladinu.Vypěstovali jsme řadu kvetoucích, posléze ale i smrdutých hadinců- aronových holí, které pak bylo nutné pro silný zápach umístit na WC. Také hvězdicovité sukulentní smrdutky, klívie,vánoční kaktus a jiné druhy se zde rozrůstaly a staly se našimi nejčastějšími dary obdivovatelům. Docent Šůla mi přinesl (v r.1971) pecku avokáda,v době kdy se zde běžně neprodávalo a naučil mě jak se lehce dá vyklíčit napůl ponořené ve sklenici vody. Marně jsem tehdy sháněl zelená semínka kávovníku. Dokonce jsem dostal několik ještě nepražených semínek kávovníku přímo z Balíren v Praze a marně jsem se je pokoušel vyklíčit. Nevěděl jsem, že jsou zbaveny již klíčků.

Obrazek

Zdroj Internet

Uměle obarvené bakterie totografované "plastickou metodou" - skenovacím elektronovým mikroskopem - obarveno podle výběru autora.Bakterie způsobující TBC mohou být krátké tyčky, i dlouhá vlákno podle prostředí a podmínek kde se množí.Obecně je jejich "generační doba" t.j. množení velmi pomalé ve srovnání i většinou ostatních mikroorganismů.

 

 Když to doc.Šůla viděl přivezl mi z jedné z jeho mnohých cest do zahraničí klíčící zelená semínka. Podařilo se vyklíčila všechna. Po třech letech jsem měl již plodící stromek, který později dosáhl velikosti 1,5 m a plodil celoročně. Byly na něm jak zralé  červené a  zralé fialové plody tak vonící květy i nové zelené bobule. Avokádo jsem také vypěstoval do velikosti stromků. Ujal jsem se též rostlinky agáve, která pak velká zdobila léta ústav. Rostlinku mi přivezla z Jugoslávie kolegyně paní Nýčová. Také zubožené palmy na ředitelství jsem každý rok dával letnit a ujal jsem se i zpustlého růžového záhonu u budovy ředitelství ústavu. Nakonec jsem zasadil zde i dva smrky z Tater u budovy , které mají dnes již šišky a dosahují výše téměř dvaceti metrů.

Ale zpět panu docentovi. Mimo to, že pan doc.Šula byl zdatný zahradník a pěstoval v areálu vše co bylo zdravé, zeleninu, bylinky a ovoce miloval mykobakterie. Některé z mykobakterií způsobují též těžké a i smrtelné onemocnění člověka i zvířat. Především to Mycobacterium tuberculose a několik dalších druhů které způsobují TBC .Doc.Šula vedl oddělní pro diagnostiku onemocnění u člověka, dále se u něj stanovovali účinná antibiotika na nalezené kemny u lidí a nakonec u nás zavedl a dlouho udržel výrobu očkovací látky pro naše obyvatele – BCG vakcínu vynikající kvality. Přesto, že pan docent byl přesvědčený levičák a komunista neudržel se v době, kdy došlo nařízení že v rámci RVHP se bude nadále vakcína vyrábět v Rusku, veřejně nadával a varoval před tím. Varoval před tím, že vakcína používaná v Rusku je moc silná- divoký kmen a že je nebezpečí, že naočkované déti ve svém stáří nakonec onemocní tímto životaschopným kmenem na TBC. Nebylo mu popřáno slyšení. Dostal jsem od pana docenta knihu kterou napsal „Mikrobiologie tuberkulózy“ perfektně zpracovaný obor do všech podrobností. Sám jsem v rámci zkoušení kvality u nás vyráběných půd používal rychle rostoucí kmeny mykobakterií tzv. RVA kmeny. Pan docent míval heké přednášky. Jednou se k nám dostaly neutrální láhve, které se používaly v transfůzní službě a které jsme v hojném počtu také používali pro kvaliku skloviny Skláren Kavalier. Běžně jsou tyto láhve průhledné,nezabarvené. Dostali se k nám však tyto láhve v různách odstínech hnědé barvy, podobně  jak jsou zabarvená skla do slunečních brýlí. Podivoval jsem se

nad barvou lahví. Pan docent mě obšťatnil obsáhlou přednáškou. Upozornil mě na to, že většina městských holubů přenáší ve svém těle a pomocí svého trusu  zárodky jednoho kmene tuberkulózy, který je nebezpečný i pro člověka – Mycobacterium aviae. Pan docent měl  příležitost řešit epidemii vyvolanou tímto druhem mykobakteria v jednom závodě v Litoměřicích. Bylo zjištěno, že zdroj onemocnění byl v rezervoáru teplé vody, kam se dostával i trus z holubů, kteří měli přístup na horní část nádrže, kde se hřáli. Dělníci po směně v zaprášeném prostředí odešli do sprch, které nebyly příliš vytápěny a pustili horkou vodu z mnoha sprch. Vytvořilo se prostředí s hustou mlhou a na jejích částečcích se společně s vodními kapami drželi i drobné bakterie tuberkulózy. Sprchující se vdechovali mlhu i s bakterie a tak se téměř všichni dokonale inokulovali životaschopnými mykobakteriemi. Když se pak studovala cesta nákazy podrobně, zjistilo se ,že nejvíce bakterií bylo v sprchových růžicích. Hledala se také cesta jak se zbavit nákazy v nádrži. Doc.Šula přišel s nápadem, že by pomohlo radiaktivní záření, které by sterilizovalo proud vody z nádrže ke sprchám. Byly odstraněny růžice, vytápěny sprchy a radioativita odstranila všechny přítomné bakterie včetně těch tuberkulózních. Aby byla použita pokud možno nejnižší hodnota radioativity tak v trasfůzních lahvích ve vodě byla rozptýlena pokusně suspenze mykobakterií, které pak dostávaly určitou stoupající dávku radioativního záření a pak se zkoumalo při jaké hodnotě bezpečně mykobakteria zahynula. Proto se k nám ještě léta dostávaly transfůzní láhve různě hnědě zabarvené, neboť radioaktivita v různých dávkách „zakalí“ – obarví do hněda skloviny navždy.

Vzpomínám si ještě na další informaci od doc.Šuly. To nám vyprávěl jak jsou mykobakteria důležitá pro těžbu ropy. Uváděl pokusy, které se právě konaly na Aljašce, kde se ropa objevila. Byl však problém s velmi nízkými teplotami při nichž ropa silně houstla a špatně se čerpala. Několik vědců přišlo na to, že stačí přidat do vrtu nějaký druh mykobakteria, který vytváří rozkladem některých uhlovodíků vysokou teplotu, která umožní značně snížit viskozitu čerpané nafty i v polárních krajích.

Někdy jsme dostávali i strach. Bylo to například po vyprávnění o závěrech expertů WHO z výzkumu onemocnění TBC v Jihovýchodní Asii. Zde bylo konstatováno, že rozšíření této nemoci je zde tak veliké, že není možné proti němu něco účinného podniknout. Navíc většina kmenů, které zde onemocnění způsobují byla rezistentní na všechna antituberkulotika používané v Evropě. Byla to doba, kdy z Vietnamu sem přijíždělo mnoho pracovníků a s nimi jistě i nezvaná mykobakteria.)

 

 

 

(Mykobakteria jsou odolné drobné tyčkovité bakterie běžně se vyskytující v přírodě. Při růstu většího množství jedinců ,jak vidíme například při laboratorní kultivaci, mají vzhled plísně, nebo plovoucí kožešiny různě zbarvené a s různou strukturou povrchu. Na tekutém mediu plavou na povrchu, mají rádi dostatek kyslíku. Jsou dost odolné. Jejich odolnosti se používá při eliminaci doprovodné flóry, kdy mykobakteria vydrží až 10% ní louh i kyselinu. Jejich povrch je jako chlupatý hydrofóbní – zdánlivě nesmáčivý, díky složitým tukovým sloučeninám na povrchu těla.Proto jsou také dost odolné a i špatně se za studena barví.Tento „jakýsi kožich“ lze zničit detergenty smáčedly typu jaru, mýdla atd. To také činí mykobakterie zranitelnějšími, nebo je přímo likviduje.

 

Mykobakteria nejsou náročné na výživu – na kultivační substrát. Lehce vyrostou na povrchu sterilního bramboru, teplem sraženém vajíčku.

 

 

V tekutých půdách rostou na jednoduchém roztoku minerálních solí s jednou nebo s  několika amikyselinami. Škrob a bílkovina dobře odstraňuje toxické látky z prostředí a umožňuje tak růst mykobakterií. Mykobakteria jsou prakticky všude kolem nás ,ale ne ve velkém množství, které je potřebné pro vznik onemocnění. Většinou se bakterie vdechnou, ale při každém úrazu např. při haváriích, kdy jsou otevřené zlomeniny se lehce mykobakteria usadí v kostech a působí často neurčené velmi bolestivé potíže.

 

Dnes je nebezpečí v zavlečení kmenů TBC které nereagují na léčbu do naší populace s imigrací cizinců, především z východu a Jihovýchodní Asie.Prevencí je dobrý imunitní systém podporovaný odpovídající životosrávou, kvalitní výživou, omezení kontaktů s cizinci z rizikových oblastí, hojné používání mýdla a detergentů typu jaru, pracích prostředků atd. pro mytí, praní atd.)

 

 

* poznámka: jak už to často bývá mají nakonec všichni pravdu, nebo alespoň každý jednu část. Lékaři 19.století až do průkazu R.Kocha věřili a prosazovali svůj výklad původu souchotin. Byli přesvědčeni, že se stačí nadýchat špatného - zkaženého ovzduší nad močály a bažinami. Příklad průzkumu podmínek v Norsku v souvislosti se zdejším velkým výskytem lepry dal za pravdu i našim nestorům medicíny.Zjistilo se, že byť jde v Norsku o severskou zem s chladným podnebím, dosahuje teplota na jižní straně četných uzavřených fjordů v některých místech i třicet stupňů celsia a je zde vysoká vlhkost a výskyt mlhavého ovzduší a výparů nad bažinami.Právě zde se množily různé druhy mykobakterií(za spoluúčasti prvoků a jiných buněčných elementů), včetně toho co způsobovalo malomocenství. Mohlo za to často používání povrchové vody bez další její asanace.Tak při odsuzování názoru druhých nemáme nikdy znevažovat protichůdné aggumenty. To platí v přírodě vždy.

 http://www.who.int/vaccine_research/diseases/tb/vaccine_development/bcg/en/

http://www.musoptin.com/zeiss_3479.html