Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ferdinad Engelmuller - "můj učitel malířství"

 

2011_0210060220110062.jpg

Kreslení a malování jsem začal neslavně.Do svých pěti let jsem měl nejraději dvě obrazové knížky Milokáše Alše. Byly pro mě tehdy obrovské v plátně vázané. Byl to Špalíček a Písně vojenské a humorné. Přiznávám se že jsem v nich řádil obrázky jsem vymalovával, přikresloval tvary co se mi líbilo k tomu jsem přikreslil naši vlajku, co naopak bylo označeno hákovým křížem.Prosto toto moje barbarství je znát v obou knihách dodnes,knohy však i Milokálše Aleše mám rád dosud.Začal jsem kreslit husity, Jana Žižku a koně.A to s takovou vehemencí že jsem je drze kreslil i v základní škole kdy jsme měli kreslit průvod dělníků u továrny a jiné tehdejší hity.Nedostal jsem vynadáno a díky paní učitelce Režné jsem mohl husity kreslit i nadále.Víkendy v naší rodině byly dost fádní.V sobotu jsem jezidl od tří let s otcem na zahradu v předmědtí Prahy v neděli jsme šli po návštěvě u rodičů otce na vycházku na Václavák a do Prahy.

 

img_0002.jpg

Nezbytně jsme museli navštívit nejméně dva bufety, kde otec si vychutnal telecí nožičku, já s matkou dost a limonádu.Pak naše kroky směřovali na Národní třídu. Bylo zde několik výstavních síní.Tak jsem měl naprostý přehled o malířství současném i minulém. Pak nás přiváděli kroky do výstavních síní na Starém městě, do Valštejnské jízdárny, do galerií na Hradčanech i jinam.Oddivoval jsem malířské umění našich klasických malířů, i malířů zahraničních.Stále více jsem byl přesvědčen že budu také malíř.Navštěvoval jsem dokonce i jakýsi malířský kroužek v Havlíčkových sadech ale to mě neuspokojovalo.Ve svýách deseti letech jsem uvidel ve výkladní skříni nakladatelství Orbis úžasnou knihu "Cesty k malířskému umění". Knihu napsal jakýsi Ferdinand Engellmuler. Nic jsem o autorovi nevěděl.Vysněnou knihu jsem dostal k nádcházejícím narozeninám.Několikrát jsem ji náruživě přečetl, přímo prostudoval,všechno to krajinářské náčiní i vybrané druhy barev jsem začal shánět.Ve výtvarných potřebách se na mě divně dívali, protože jsem používal archajických nárvů i zboží.Finance však mi nedovolili pořídit si drahé olejové barvy a potřeby.Začal jsem intenzivně kreslit podle doporučení v knize.Teprve po návratu z vojny jsem při dalším studia a i pod vlivem kolegy nenapravitelného výtvarníka jsem začal malovat.A to vše podle doporučení z uvedené knihy.

img_0001.jpg

Ferdinand Engelmuller 1867-1924

 

img_0002-002.jpg

signatura a grafickém listě kolem roků 1903-1910

Tak považuji pana malíře Ferdinanda Engelmullera za svého učitele i když on mě byl časem značně vzdálen. Narodil se 22.12.1867 a zemřel 29.9.1924.Ale stejně jako on jsem začal malovat až po dvacátém roce věku. Dlouho jsem neznal jeho obrazy.Sbíral jsem od svých dvaceti let grafiku, lepty,kresby,litografie, které se daly tehdy pořídit za malý peníz. Jednou jsem narazil na mistrovu litografii s typickým motivem podzimního parku.Pak v natikvariáte jsem za jednu korunu získal katalog posmrtné výstavy mistra v roce 1925 v Rudolfinu. Největším mým úspěchem byl pak dar jedné staré dámy mé manželce výbor obrazů z roku 1903-1910 v publikaci "Z domova a ciziny" - Autorskou publikaci mistra z roku 1910 kde je 75 černobílých vyobrazení pastel a olejů malíře.

 

img_0004.jpg

V předmluvě k tomuto dílu omlouvá Engelmuller že není technicky možné vytisknout reprodukce barevně.Dnes říkám že je to dobré, tehdy barevné reprodukce nebyly příliš kvalitní a věrné a dnes naopak je digitální technika tak kvalitní že to často hraničí až s kýčem.Tak předkládám pár děl mistra čtenářům této vzpomínky na mistra krajinomalby,básníka české krajiny. Zájemce dnes má možnost si na Internetu vyhledat jeho díla v plné barvě, především v prodejních galeriích a na aukcích. 

 

img.jpg

 

Náhledy fotografií ze složky Ferdinand Engelmuller