Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Pokračování výčtu recentní situace - lovná zvěř:

 

 

 

zdejší  komory zaječí  zvěře pole  mezi Výhledy  a Horoměřicemi a pole "třicítka" mezi Úněticemi a kótou Na Vrškách) Cervus capreolus 30 kusů(roční odlov 14 ks, nejvyšší výskyt v Horoměřicích) Z lovné zvěře  se v  honitbě vyskytují  dále:(v závorce  počet kusů ročně lovených)

 

Ardea cinerea (0,kolonie nocující na vltavském břehu 5-10 ks)

 

Anser  anser  (0,přetahující  na   podzim,pozorována  na  poli  v Horoměřicích, odlovena před léty v Roztokách u Prahy)

 

Branta bernicla (0,pozorována přetahující v Úněticích)

 

Anser plathyrhynchos (cca 100 kusů,hnízdící na řece i rybnících i přetahující)

 

Anas querquedula (0,pozorována na Vltavě a únětických rybnících

 

Aythya ferina (1-2 kusy,výskyt a uvolen na Vltavě a v Úněticích)

 

Aythya  fuligula  (10-15  ks  loveno  na  zimním severním tahu na Vltavě)

 

Milvus  milvus (O,pozorován  lovící při  tahu na  podzim v polích v Úněticích a Horoměřicích)

 

Accipiter  nisus  (0,  obecně  rozšířen  u  Vltavy  a  v ovocných zahradách)

 

Accipiter gentilis (0,ojediněle v lesních částech honitby)

 

Buteo  buteo (0,pravidelně  hnízdí v  Kozích hřbetech,  na podzim velká  hejna na  tahu, běžně  rozšířen,nález uhynulých  jedinců u eletrických drátů)

 

Circus aeruginosus (0, pozorován  v rákosinách v Tichém údolí,kde soustavně napadal domácí drůbež)

 

Falco tinnunculus (0, obecně rozšířená v polích po celé honitbě)

 

Perdix perdix (0,v honitbě 6-8 hejnek, pravidelně hnízdí a vyvádí mladé,  které se  však stávají  častou kořistí  škodné, především pytlačících koček)

 

Coturnix  coturnix (0,kdysi  zde rozšířená,  v roce  1998 a  1999 usuzováno na výskyt podle  ozývání - pozorování starého zkušeného myslivce)

 

Fulica atra (2-4,hnízdící na řece i na rybnících)

 

Scolopax  rusticola (0,v  roce 1998  pozorována v  Horoměřicích v ovocných  sadech  u  Horoměřického  potoka  a  v  roce 1991 nález uhynulého jedince na Stříbrníku mezi Úholičkami a Roztoky.)

 

Gallinago  gallinago  (0,  v  roce  1992  pozorována  u skládky v Horoměřicích)

 

Columba palumbus (cca 40,pravidelně hnízdící a vyvádějící mladé v zahradách a lesích)

 

Columba  oenas (0,pozorován  a jednou  omylem střelen  jako holub hřivnáč na poli u Výhled)

 

Streptopelia decaocto  (10,velmi rozšířená na  okrajích obcí a  u zemědělských staveb,hnízdící a přezimující)

 

Tyto alba (0,pozorována ve dne vyrušena při honu)

 

Bubo bubo (0,hnízdící na vltavských skalách,jednou odchyt)

 

Turdus  pilaris  (0,v  zimních  měsících  ve  velkých  hejnech  v ovocných zahradách, Horoměřice, Černý Vůl a jinde)

 

Corvus corax (0,jednou pozorován delší pobyt v Horoměřicích)

 

Corvus  corone  (4-6,na  jaře  přetahující  přes  pole,  přes rok nocující u Vltavy)

 

Corvus  frugilegus  (3-6,  na  zimních   tazích  na  polích  a  u obcí,Roztoky, Horoměřice, Suchdol,Statenice a ojediněle jinde.

 

Corvus monedula (0,na tahu v hejnech s havrany)

 

Pica  pica  (20-25,  v  remízkách,křovinách  a lesících hnízdící, stěhující se do obcí)

 

Garrulus glandarius (30, v lesících,hojná)

 

Oryctolagus cuniculus (0,8 let se neloví, dříve velmi hojný, nyní

 

pouze  v roklinách  jižní pískové  stráně pod  skládkou na  Holém vrchu  v  Úněticích,  neúspěšné   pokusy  o  vysazení  očkovaných jedinců)

 

Sciurus vulgaris (0,hojná, v posledních letech zaznamenán výskyt tmavé horské formy, lesní část honitby všude)

 

Ondatra  cibethicus  (0,hnízdící  na  únětickém  horním rybníku v Úněticích, odchyt i na Vltavě u Roztok)

 

Nyctereutes procyonoides  (0,pozorován z posedu  nad rákosinami v roce 1993,Tiché Údolí v Úněticích)

 

Vulpes  vulpes (40,hojná  před intenzivní  lov a  norování, dávné populace  v  Horoměřicích  lišky  uhlířky  a  křížové, v Suchdole červené,  v Černém  Vole a  Úněticích červené,  u Vltavy  uloveny kapitální  psy.Mladé  vyvádějí  v  soustavách  tisíciletých nor v pískovcových  skalách  v  Černovolských  zahradách,v Suchdole pod kapličkou a v Tichém údolí ve velkém buližníkovém lomu.

 

Meles meles  (0, nárust výskytu,  pozorován přímo při  čekané a podle pobytových stop, jednou omylem jezevčík zavávil a přinesl z nory  dvě  jezevčata.  Výskyt  výhradně  v  pískovcových norách v Černovolských zahradách)

 

Martes foina  (2,lesní skalnaté stráně,neobývaná  chata v ovocném sadě u Roztok, jednou ulovena ohařem u vrchu Řivnáč v Roztokách u Prahy)

 

Martes martes (4-6,ve stoupajícím množství v lesích a především v lidských stavbách  i obývaných. Stoupá  odlov a odchyt  na žádost postižených   obyvatel,   kterým   působí   potíže   a  škody  na drůběži,Roztoky, Kozí Hřbety,Suchdol)

 

Mustela  nivalis (0,  často  pozorována  na okrajích  polí, nález uhynulého jednice u Úholiček)

 

Putorius putorius (2,  náhodné  úlovky  hojně  rozšířeného druhu, pozorován  a  střelen  u  skládky  komunálního  odpadu s hojností potkanů, Únětice, Holý Vrch)

 

Lutra  lutra (0,  v roce  1998 při  norování podezření na osazení nory  nad  Horoměřickým  potokem   pod  Kozími  hřbety,  doloženo pobytovými stopami - rozborem trusu. Před tím opět pobytové stopy u chovných  rybníků,  ryby  zbavené   hlavy  natahané  na  okolní kameny,fotograficky dokumentováno)

 

Sus scrofa (30, poprvé  dokumentován výskyt při březnovém sčítání zvěře podle  stop na horoměřickém  poli v roce  1989(fotograficky dokumentováno, před tím se zde zvěř nevyskytovala. Následující rok první odlov a poté každý rok se stoupající tendencí. Rozšíření po celém revíru nejčastěji v Horoměřicích.Stálý výskyt  několika velkých kusů,  které nejsou dnes již u nás loveny, pouze lončáci ,vyjímečně selata. Největší kus ulovený na čekané v Horoměřicích v roce  1994 byl 140 kg kňour.

 

 

 

3.2.Metodika sběru

 

Materiál  k  vyšetření  vzorků  byl  získán  z  jedinců ulovených většinou odstřelem brokovou nebo kulovou zbraní. Odlov byl prováděn jak  v rámci  společných podzimních  honů na  drobnou zvěr, tak v rámci lovu vodního ptactva na  tahu nebo při individuálním odlovu při pochůzkách revírem.Odstřelený jedinec byl označen a přepraven ke  zpracování.U  druhů  z  kterých  se  zpracovává  zvěřina  bylproveden odběr při jejich zpracování  v domácnosti.U černé a srnčí zvěře  při  jejím  dělení,  u  lišek a  pytlačících koček na místě odstřelu, u úhynů na místě nálezu.

 

Metodika   průkazu  DNA   pomocí  PCR   umožňuje  zpracovávat   i konzervované  tkáně  fixované  i  nefixované.  Této možnosti jsme použili při doplnění vzorků živočichů, které nebylo možné v letech1998-1999 přímo odlovit, například  zde již nelovené zajíce (Lepus europaeus) a králíky (Oryctolagus cuniculus).Soubor byl  doplněn o sbírkové vzorky žívočichů z  katastru honitby. Jedná se předevšímo nasolené  savčí  kožky  z  depozitáře  zoologické  sbírky  otce (Collectio  J.A.Votýpka).

 

 

 

3.3.Odběr vzorků a jejich konzervace

 

Obrazek

 

Vzorky pro  přímý průkaz DNA hledaných  infekčních agens měly být přednostně  odebírány   z  čerstvých  živočišných   tkání.  Podle předběžných  průzkumů  je  výhodné  izolovat  borreliové  agens z akrálních     částí    těl     pro    jejich     nižší    teplotu (slechy,brada,jazylka kůže,tlapy,oháňka  a ocas),dále  z materiálu ve  kterém se  při hledání  agens v  klinickém materiálu  nachází dostatek   původců  infekcí(krev,slina,sklivec)   Podle  výsledků experimentální infekce borrelií u primátů lze  prokázat pomocí PCR agens nejčastěji v mozkové  tkáni(pons) v  svalovině hrotu srdce  , méně v  míše (medulla).Z hrotu srdce  se  dokonce  jako  z  jediné tkáně   při  experimentální   infekci  primátů   podařila  zpětná kultivace borrelií.(Pachner,A.R. a kolektiv,1998,13) Sami jsme doplnili vzorky o materiál ze svaloviny prsního svalu od ptáků pro náhodný masivní  nález  DNA  Borrelia  species  u  Anas  plathyrynchos  v předběžném  odběru  materiálu. 

 

Obrazek

 

Z  vnitřností  jsme použili občas tkáň žaludku.Hmyz  byl zpracováván celý po rozmělnění. Stejný odběr uvedných tkání byl zpracován pro pro identifikaci DNA-virů.Pro ochranu před kontaminací byl odběr prováděn jednorázovými sterilními jehlami  většího průměru,a v plameni  vyžíhanými ostrými pinzetami, při doržení kautel na sterilní odběr materiálu. Vzorky  ve  velikosti  cca 0,1 až 0,5g, byly  ukládány  do  suchých sterilních  umělohmotných  epedorffových  kyvet  o  objemu  2 ml. Konzervace  byla  prováděna  zmražením   při -20 až-30  C.Bez další manipulace byla následně po přidání příslušných ingrediencí izolována DNA přímo v odběrové nádobce.