Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chvála stáří

9. 7. 2009

 

 

Chvála stáří.

Obrazek

 

 

 

Úcta a obdiv.

Do jisté míry jsem zvláštní, celý život od dětského věku jsem se těšil na to až budu starý člověk. Když jsem poznával svět chtěl se podobat starým úctyhodným starcům. Obdivoval jsem jak jejich zásluhy i vzhled.V prvé řadě Pán Bůh, pak Charles Darwin, Alfréd Brehm, Leonardo da Vinci,císař František Josef I.,Albert Einstein,T.G.Masaryk,Bedřich Smetana, P.I.Čajkovský, L.N.Tolstoj a řada jiných slavných i obyčejných starců se již dávno stali mými oblíbenci. Obdivoval jsem jejich um, moudrost, ale i věk. Mezi mladšími a svými vrstevníky jsem většinou takové velikány nenacházel. Dnes se blížím k seniorskému věku, za což děkuji rodičům,dobrým přátelům, rodině i Pánu Bohu. Mohu již hodnotit objektivněji vztahy mladých i starých ve společnosti  ve které jsem žil. Prý v pradávných dobách měli rozhodující vliv stařešinové rodu. V době života mých dědů a pradědů bylo zvykem,že se mladí postarali o své staré rodiče, včetně prokazování úcty  ke stárnoucím ,nejen z vlastní rodiny .

Obrazek

Ch.Darwin (foto Internet)

Nacismus a socialismus a jiné -ismy.

K zřetelné deformitě původního vztahu ke stáří,došlo v první polovině minulého století, v největší rozsahu snad na evropském území. Bylo to brzy po nebývale velké ztrátě mladé generace v první světové válce. Nástup nacionálního  socialismu a  to nejen v Německu. Ten výrazně stranil vzorovým, mladým silným, správného rasového původu a všeho schopným. Stáří nenacházelo zastání, ztrácelo na hodnotě, mizelo jako by ani nebylo, ale mizelo i jinak, i v plynových komorách. Dvě protivy nacismu: na jedné straně vítězné krásné,silné mládí a na druhé straně stáří s typem shrbeného,zarostlého a vousatého  staříka  jemu odpovídající stařeny. Podobně se po válce začal chovat východní blok, který vytvořil obraz ideálního rozesmátého svazáka a svazačky, který vybuduje nový mladý a krásný svět. I tehdy již tam neměli místo udření staříci a stařenky, negativním vzorem vzor pro pronásledovaní byl typ kulaků,obchodníků a všech rudimentů minulého kapitalistického režimu. Nicméně i vůdci těchto krásných svazáků stárnuli. Ve vedení „nové“ ke komunismu směřující společnosti se stále více objevovali i staří soudruzi.Vlivná byla soudružská gerontogracie. To mělo v části společnosti vliv a tak vztah mladých ke starým vlivným soudruhům mnohdy vlastně k jejich stárnoucím rodičům byl uctivý. Dokonce se objevila i jistá závislost. Staří a vlivní měli všelijaké výhody, včetně dostatku peněz a vlivu, a tak si jejich děti zvykli na vítaný zdroj prostředků.Starci  si tak kupovali „lásku a přízeň“ svých potomků, ale tyto zdroje se tenčily a mizely.

Obrazek

P.I.Čajkovskij (Zdroj Internet)

 

 

 

Nenasytnost soudruhů , zbohatlých proletářů– cesta zpět k „trhu“.

Když už příjmy soudruhům nestačili a bylo již obtížné předstírat na veřejnosti svůj skromný dělnický a rolnický původ, hledali novu tvář socialismu až nakonec po dohodě mocností zavedli i u nás soudruhy kontrolovaný tržní systém, rádobykapitalismus. A zde dochází k zásadním změnám ve vztahu mladých a starých. Ti „praví“ soudruzi včas zajistili prostředky i výnosná místa pro své potomky a ti se rychle a dobře vyučili jak žít z práce druhých.K svým rádcům a ochráncům -  dobrým rodičům se většinou chovají dobře, ti umírají v odcizeném  již blahobytném světě původních proletářů. Právě tato generace však se chová k těm dříve narozeným, a k domnělé konkurenci na pracovišti, politickém i hospodářském kolbišti neurvale hulvátsky, nezohgledně. Neúnavně pronásleduje "přestárlé" "nekvalifikované", ty kteří nemají na nájem evropské úrovně a všechny "slabé" (= ty kteří žijí jen z příjmu za svoji poctivou práci).Je to pro ně přímo poslání očistit vše od všeho starého, nevýnosného . Přitom padadoxně při svém "růstu" chlubí výsledky práce minulých generací dnes již anonymních a skromných a pro moderní společnost již bezvýznamých původních  autorů odborných prací,vynálezů a objevů. Těch kritických charakterových vad je u dnešní mladé generace velmi mnoho. Zmíním jen o zvyšující se agresivitě, narcisismu, lžích, krádežích a podvodech všeho druhu, netrpělivosti, nepřizpůsobivosti, sobectví. Navíc již zřetelně schází  sociální cit směrem ke starým a těm kteří se mladým nepodobají a nejsou"in“ v jejich "moderní" společnosti. Celou záležitost mohu posoudit i jako rodič pěti vlastních dětí. Víra, ideály,úcta k lidem,slušnost,skromnost,trpělivost prý proč? Bohužel dnešní mladý člověk se asi neuplatní s těmi starými ideály a pokud nemá dost osobní odvahy musí se přizpůsobit, aby vůbec obstál.

Obrazek

 

         Tibetská matka je šťastná i ve vysokém stáří (zdroj Internet) 

 

Mediální obraz stáří u nás.

Poslední kapkou, která mě přinutila vyjádřit se k současnému stavu pohledu na stáří u nás, byly tři komediální povídky na téma stáří v pořadu ČT 1 s hercem s Miroslavem Donutilem. Na dnešní dobu je to pořad na který se dá dívat, herecké umění M.Donutila je jistě pozoruhodné. Po pořadu jsem si uvědomil, že vlastně zobrazení „roztomilého ubohého staříka“ je vlastně medvědí služba při výchově mládeže k seniórům. Vychází  nám pak obraz starého člověka s prominutím jako ještě přijatelného, avšak neškodného  staříka blbečka. Podobně je laděn i úspěšný film „Vratné láhve“. Vidím v tom rozpor.Ve skutečnosti nacházím kolem sebe dnes i v minulosti staré lidi od kterých se máme co učit, jejichž moudrost neumíme dostatečně pochopit. Právě oni vědí toho tolik co my ani netušíme,většinou si to uvědomíme pozdě až tehdy, kdy nás navždy opustí. Velmi vzácně nalézám kolem sebe mladé, kteří byť ověšeny již cíleně vydupanými  akademickými tituly, od nichž bych se mohl něco naučit.  A to ani v oblasti charakterové ani odborné.

Obrazek

Radost seniora ze zahrádky do vysokého věku.Foto.J.A.Votýpka

Dopřejme starým pokračovat v jejich zálibách do konce života.

Obrazek

Stáří jako zdroj pro zbohatnutí.

 

 

 

Další oblastí je bezohledné ožebračování starých lidí. Když někdo chce prožít konec života v domově důchodců, v péči sociální služby, v pečovatelské péči dokonce i v péči své rodiny je pravidelně zbaven všech svých úspor, majetku i důchodu. Je vtěsnán do provizoria, které znemožňuje pokračovat ve svých zálibách a zbaven větší části všeho co jej celý život obklopovalo a co bylo opravdovým domovem. Stává se nedobrovolným vyhnacem ze svého domova. Starému člověku je pak poskytnuto neřiměřeně méně  za hodnotu jeho protředků. Navíc je stále ubezpečován jak je péče o něj náročná, jak jej vlastně všichni zponzorují a něj doplácí. Těm co se snaží žít jako dosud za své a se svojí pomocí přichází hrozba ve formě nesmyslně vysokého nájemného, i ve formě specializovaných podvodníků a dokonce i od některých členů vlastní rodiny..Je to život ve strachu, který nesmí být přiznán a zjeven. 

 

 Stát nic nedělá ,aby starý  člověk za celoživotní poctivou práci byl uchráněn před neúctou a nenasytností  mladých, kteří často jen parazitují na jejich majetku . Není zde ani vláda, ani žádná vlivná organizace, která by se seniórů zastala. Občas nějaký redaktor pomůže starým v jejich osamoceném boji,tím že nejhorší případy zveřejní. Před dvěma lety jsem se obrátil Odborový svaz s tím, že by si důchodci platili symbolický příspěvek a profesionální vyjednávači odborů mohli lobovat i za staré. Měli by k tomu jistě i podporu starých i prostředky i dostatečný vliv. Dočkal jsem se nezájem.

Obrazek

Šťastnější jsou staří uctívaní v "primitivních" domorodých společenstvích.) Zdroj Internet.

 

 

 

 

Dejme mladým naději na šťastné stáří

 

 

 

Jak z toho marasmu? Jde o solidaritu starých, jejich sdružování, vytváření jednotné vlivné organizace za vzájemné pomoci. A těm, kteří z dnešních mladých se nechtějí dožít podobné diskriminace: vychovávejte děti ve skromnosti, víře, vzdělání a pevnou rukou. Vychovávejte je vlastním vzorem jak se k starým chováte.

 

Děti Vás pozorují a budou tento druh vztahu v budoucnu opakovat.Každý z  čtenářů těchto stránek může dnes a hned pomoci nápravě této degenerace ve společnosti, třeba i drobnými kroky. Například starší občany slušně pozdravit, podržet jim dveře,pustit je sednout, pomoci jim v činnostech které jim dělají potíže. I čas věnovaný poslechu jejich vyprávění, třeba i drobný úsměv a ukáznění dětí, kteří nemají dostatečnou úctu a respekt  před starými a jistě toho bude i mnoho dalšího jak vztahy zlepšit. Naučme mladé prožívat přivětivé stáří, pak i oni budou v budoucnu šťastnější.

Jiří Antonín Votýpka

Praha 9.července 2009

 

 

Obrazek

Stabilita státu záležela i na věku panovníka.

zdroj Internet.

 

Obrazek

Přál bych leckterým mladým, trošku rozumu a moudrosti přestárlých geniú

A.Eistein (zdroj Internet)

Obrazek

Málokde naleznete portrét Boha,všichni si jej však představují jako bělovlasého starce s plnovousem v zlatavé záři.(Detail obrazu J.A.Votýpka)

Obrazek

L.N.Tolstoj

 

Štastní staříci věří své cestě ke svatosti.

 

Náhledy fotografií ze složky Paměť předmětů